Ještě coby mámina přísavka
Po tátovi jsem vodomil, blázen do vláčení klacků, větví až téměř klád, po mámě jsem usměvavá a hlavně bíle zbarvená, se znakem na oušku. Aby si nás nepletli, mám znak na oušku levém a máma na pravém. A ať je vrh barevně vyrovnaný, bráška je taky bělásek (s flíčkem na očku) a sestřičky si vzaly kožíšky po tátovi :-)
Komentáře
Přehled komentářů
Zatím nebyl vložen žádný komentář
