Venku konečně dlouho svítí sluníčko, zahřívá mi kožíšek a já si ho užívám na balkoně, ale hlavně na procházkách. A obojí se mi móóóc líbí! 
Jenom nechápu, že i přes mnoha hodinové opalování stále nemám bronzovou barvu... 
Venku to krásně voní, očichávám všechny ty barevné kytičky v trávě a panička mi přitom říká, že jsem nebezpečná romantička 
Ale nelíbí se mi, že tam často najdu hromádky různých velikostí, co pánečci neposbírali po svých pejscích - to se vždycky zašklebím, opatrně ji přeskočím a celá se musím otřepat 
Taky se můžu s radostí vyřádit ve vodě!
Jsem vodomil po svých rodičích a v této zátoce si užívám stejně, jako jsem to viděla u nich.
Jenom se neumím tak hrošíkovsky ponořit, jako táta 
Ve vodě to je príma, tam je všechno jiné. Někdy jen tak tiše stojím a nechám vodu, ať mi hladí kožíšek, jindy se nechám schválně poponést proudem, abych mohla plavat proti němu zpátky. Taky umím dovádět a plácat packama, aby voda hóóódně cákala!
Samozřejmě si potom musím pěkně vytřít kožíšek.
Nejraději to mám ve voňavé trávě (bývám z ní krááásně zelená), ale radost mi udělá i hromada čerstvě nadrcených větviček a kůry...
Miluji tyhle radovánky
Domů se vracím nádherně vonící rybinou, trávou, dřevem,... A jako krásný bonus mě doma ještě osprchují!
No není život krásný?
